|
| |
|
| |
|
|
Tábor Hodonín u Kunštátu v proměnách doby: od kárného pracovního tábora po místo kolektivní paměti
Brychta, Lukáš ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá dějinami tábora v Hodoníně u Kunštátu během jeho existence od konce 30. let 20. století do současnosti. Práce průřezově mapuje proměny využití tábora v souvislosti se změnami politických režimů ve sledovaném období. Zkoumání tedy bude podrobena nejen represivní úloha zařízení, ale také jeho poválečná funkce rekreační a v neposlední řadě bude analyzováno také současné edukační poslání objektu. Práce bude zpracována v chronologickém sledu s využitím metody komparace jednotlivých etap využití tábora. V určitých aspektech bude problematika využití tábora nahlížena vedle různých časových rovin také pohledem rozličných aktérů. Práce bude obsahově rozdělena na tři části, a to na využití tábora jako nástroje trestní politiky státu, na rekreační funkci a na tzv. druhý život tábora, tedy na období směřující od rekreační po edukační funkci tábora. V této části práce budou také analyzována mediální a politická sdělení jako nezbytný doklad ilustrující složitou cestu proměny hodonínského objektu od trestního tábora po centrum kolektivní paměti.
|
|
|
Vězeňská zkušenost (1914-1918)
Junková, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce Vězeňská zkušenost (1914-1918). Vězeňská korespondence Cyrila Duška se zabývá korespondencí jako historickým pramenem a prostředkem komunikace vězňů po stránce teoretické a metodické. Je soustředěna na období první světové války a problematiku korespondence politických vězňů. Korespondence z vězení představovala jediný komunikační prostředek vězňů s okolním světem, je tedy badatelsky velmi důležitá, jelikož poskytuje zajímavý vhled do vězeňské každodennosti. Odkrývá různé podoby vnímání této skutečnosti a vývoj myšlení jednotlivců ve vypjatých životních situacích. Základním cílem práce je analýza vězeňské korespondence odpovědného redaktora Času a domácího odbojáře Cyrila Duška (1881-1924), její význam v kontextu další zachované korespondence, cenzurní aspekty korespondence z vězení, dále zachycení každodenního života politických vězňů.
|
|
| |
|
|
Život pod Goetheho dubem. Koncentrační tábor Buchenwald v letech 1937-1945
Diviš, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tématem a zároveň i primárním cílem diplomové práce je vyobrazení každodennosti koncentračního tábora Buchenwald. Buchenwald byl místem, kde nacisté věznili kromě jiných i velký počet občanů Protektorátu Čechy a Morava. Diplomová práce se bude primárně soustředit na tři oblasti výzkumu. V prvé řadě se jedná o problematiku "prostoru", do níž bude začleněn stručný nástin vývoje koncentračních táborů v předválečném Německu, funkce administrativních, technických a vojenských budov táborové SS. Další téma diplomové práce poukazuje na fyzickou práci vězňů, která byla denní náplní během jejich pobytu v koncentračním táboře. Cíl jejich práce měl vést k rychlému usmrcení s co možná nejnižšími náklady na jejich stravování. Zde ve prospěch či neprospěch vězně rozhodovaly ideologicko-politické, a později i hospodářské aspekty režimu. Pojetí práce se v systému nacistických koncentračních táborů v postupných letech znatelně měnilo, což zapříčiňovaly přípravy na válku a později samotný vývoj válečného konfliktu. Třetím tématem jsou sociální vztahy a kulturní život vězňů, jež ukazují na lidskou adaptabilitu v těchto nelidských podmínkách. Ve snaze vylíčit denní společenské soužití v koncentračním táboře bude kladen důraz na formy a vlivy tlaku, kterému byli vězni vystaveni, a na nějž museli průběžně v různých...
|
|
|
Potomci 50. let. Rodinná paměť v rodinách politických vězňů
Olšák, Miroslav ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Doskočil, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rodinnou pamětí v rodinách československých politických vězňů 50. let. Pokládá si přitom dvě základní výzkumné otázky: Zachoval se v konkrétních rodinách příběh jejich předka, který byl v období po roce 1948 politicky pronásledován a následně vězněn, a zachoval se bez výrazných posunů oproti skutečnosti? Na stanovené téma je nahlíženo prostřednictvím příběhu tří konkrétních rodin - Bedřicha Fučíka, Ladislava Jehličky a Karla Procházky. Tito tři političtí vězni již nežijí, proto se předmětem zkoumání staly výpovědi tří generací jejich potomků. Osobní rozhovory s nimi jsou tedy primárním pramenem této práce. Ty doplnily archivní zdroje a původní texty Bedřicha Fučíka a Ladislava Jehličky. Jednotlivé výpovědi ukázaly, že se v rodinné paměti příběh předka zachoval, ale každá rodina či konkrétní narátor má pochopitelně i svá specifika. U některých narátorů tak nalezneme výraznější posuny oproti skutečnosti, které se naopak u jiných neprojevily. Klíčová slova političtí vězni, 50. léta, rodinná paměť, komunistický režim, orální historie
|
|
|
Rehabilitace politických vězňů v Československu. Zákony o soudní rehabilitaci z let 1968 a 1990.
Fuková, Hana ; Cuhra, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Předmětem bakalářské práce je srovnání dvou zákonů o soudní rehabilitaci, které byly vydány v důsledku snah o revizi politických procesů, především těch z 50. let. Politické procesy byly a dodnes jsou jedním z nejdiskutovanějších témat týkajících se období vlády komunistické strany. Lidé v nich byli obviňování ze skutků, které nespáchali, a v mnoha případech odsuzováni k smrti jen proto, že se stávajícím režimem nesouhlasili nebo pro něj byli "nebezpeční". Když nejprve v polovině padesátých let a později koncem šedesátých let začala vládnoucí strana s jejich revizemi, zaměřila se jen na případy odsouzených bývalých komunistů. Nejprve byly ustaveny tzv. revizní komise, později, v roce 1968, když byla celková společenská a politická situace uvolněnější, byl vydán první zákon o soudní rehabilitaci, který měl očistit všechny nespravedlivě odsouzené v politických procesech. Po srpnové invazi následující politika normalizace ale odsunula téma rehabilitací do pozadí. Naopak, v sedmdesátých a osmdesátých letech znovu probíhaly politické procesy, už se však nevyznačovaly takovou brutalitou a přísnými tresty jako dříve. V roce 1990, po nástupu demokratického režimu, bylo přistoupeno k řešení problematické otázky "očištění" bývalých politických vězňů stejně jako v roce 1968 pomocí právní normy. Analýza vede k otázce,...
|
|
|
Jak se žilo poté. Návrat československých politických vězňů zpátky do společnosti.
Vránková, Ivana ; Bouška, Tomáš (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Jak se žilo poté. Návrat československých politických vězňů zpátky do společnosti" pojednává o způsobech integrace československých politických vězňů 50. let po propuštění z vězení zpátky do společnosti. V konceptuálním rámci mé práce se snažím nastínit politicko-historickou situaci v Československu 50. let. Diskutuji význam pojmu politický vězeň a věnuji se podmínkám v československých věznicích a pracovních táborech. Okrajově pak sleduji také strategie, na základě kterých se politickým vězňům pravděpodobně podařilo vyrovnat se s touto novou a nechtěnou životní situací ve vězení. Tyto témata sice nejsou pro zaměření mé práce primární, ale abychom dokázali pochopit, jaké problémy měli političtí vězni s integrací zpátky do společnosti a s jakými existencionálními aspekty se museli po svém návratu z vězení vyrovnávat, měli bychom znát i širší kontext, konkrétně zejména to, co se dělo před jejich zatčením, během jejich věznění a jaké podmínky zde panovaly. Ve své práci dále demonstruji metodu orální historie a poukazuji na specifika svého vlastního výzkumu. V obecné rovině se zaměřuji na dobu, kdy se moji narátoři a narátorky po propuštění z vězení dostávali do většinové společnosti a s jakými faktory se v této době museli vyrovnávat. Konkrétně se zaměřuji zejména na rodinné a...
|
host ::
RSS.